Minulý týden jsme vyfasovali fungl nové BMW S 1000 R, které bude letos sloužit jako instruktorská motorka v brněnské Motoškole a vzhledem k naprosto luxusnímu víkendovému počasí jsme neodolali a najeli prvních pár kilometrů. Tohle jsou první věty, který ze sebe Karel po svezení dostal.
Plyn
“Hned ze začátku mě zaujalo něco, co tady vlastně vůbec není. Ta mašina má nepochopitelně jemnej plyn. Už na suchý prohrábnutí šel hrozně lehce, takže jsem se bál necitlivý reakce, jako to uměly některý starší Kátéemky. Oproti S 1000 RR má naháč už plnej systém ride-by-wire, a funguje absolutně bezchybně. I kdyby na něj sednul borec s citlivostí týpka, kterej celej život mlátí kladivem do kovadliny, nebude mít ani při pomalé jízdě problém. V žádným režimu ta motorka ani po trhavým pohybu zápěstím necukne. To musím pochválit, protože když má člověk na heftu takovou palebnou sílu, je dávkovatelnost priorita číslo jedna.”
Ovladatelnost
“V malý rychlosti mi ochotou a hravostí připomíná Street Tripla a větší pochvalu mu asi dát nemůžu. Široký řídítka znamenají, že máte při zatáčení dost velkou páku, ale není to žádná frenetická hyperaktivita. Je ostrá, ale ne zbytečně moc. Možná by ta motorka mohla být na papíře o pár kilo lehčí, ale jakmile se rozjedete, všechna hmotnost zmizí. R bude poddajné i pro méně zkušeného pilota a přesto si uchová přitažlivost i pro toho, kdo ví, co dělá. Dokonce i pohodlí v sedle je bezvadné a do nějakých 150 km/h je jízda vysloveně příjemná. Nebude problém přežít ani delší dálniční přesuny, při kterých se bude výborně hodit citlivý tempomat. Nuda s ním rozhodně nebude, tlačítek na hraní je tady víc než dost.”
Motor
“Je to tam, žádný vykastrování se nekoná. Oproti RR je cítit, že ve vysokých otáčkách nenastoupí takový uragán rychlosti, ale ve střední poli, který je na silnici daleko důležitější, je tah stošedesátikoňového čtyřválce skoro děsivý. Čekal jsem hodně, ale dostal jsem víc. Při zrychlování cítíte masivní tlak napumpovaného motoru a je potřeba se držet. Hodně držet. Navíc musím s potěšením napsat, že protivné vysokofrekvenční vibrace kolem čtyřech tisíc otáček, který mě trochu štvaly u superbiku RR, jsou fuč! I když je motorka zatím úplně syrová, ten ohromný potenciál dá okamžitě znát. Radostně skáče do otáček a navíc – má totálně boží zvuk. Továrna naladila vstřikování tak, že při zavření plynu výfuk krásně práská. Je to podobné tomu, jako když máte kompletní závodní systém. To je super, u sériové koncovky bych takovou zlobivost nečekal. Nikdy to ale nepřekročí meze slušnosti, takže nebudete štvát sousedy přehnaně uřvaným výfukem.”
Podvozek
“Semi-aktivní odpružení DDC jsem si zamiloval už po prvních pár metrech. Cítíte velkou pevnost, která by se asi dala poplést se zbytečnou tvrdostí, ale kdepak – tohle funguje naprosto bezchybně. Je to pocit jako z výborně nastaveného závoďáka. Malý přenos váhy při ostřejších brzdách a naopak žádné přikecnutí na plynu. Na jedničku a dvojku se ochotně zvedá na zadní, ale když nebudete chtít, dokáže si udržet soustředěnost na maximální možnou akceleraci. Mám pocit, jako by ta motorka byla o kousek přede mnou a vždycky věděla, jak se pro danou situaci přenastavit. Není to tak, že by podvozek DDC dokázal proměnit okresku čtvrté cenové ve vyžehlený okruh, ale motorka zbytečně neposkakuje a v každé situaci zůstane pevná. Když přepínám mezi Soft, Normal a Hard je okamžitě cítit, že eRko má v každém režimu zcela jinou náladu. Tahle technologie je velmi přesvědčivá a motorka má díky ní stále suverénní nadhled.”
Motorku v co nejrychlejší čase zajedeme a potom se znovu přihlásíme s dalšími dojmy z našich silnic. Už teď ale víme, že je nové R je osvěžující, ostré, žádoucí a plné charizmatu. Tohle bude horký kandidát na nejlepší motorku letošního roku.
Foto: Karel Táborský
