Snažil jsem se moc, ale novou tříkolku Quadro 350D jsem během novinářské prezentace v Německu nepřevrátil. To svědčí o dvou věcech – tou první je, že tenhle nový systém dvou kol vpředu funguje opravdu dobře a tou druhou může být fakt, že jsem se jenom dostatečně nesnažil.

Bezpečí, pohodlí a jistota – to jsou hlavní argumenty pro novinku Quadro 350D, která by měla oslovit hlavně autaře, kteří pokukují po něčem praktičtějším na každodenní cesty do práce, ale z klasického skútru mají strach. Firma Quadro Tecnologie se zaměřením na řidiče aut nijak netají a po prvních metrech za řídítky jejich nové třipade je mi jasné proč.

Tohle totiž klasického motorkáře zvyklého na motorky asi úplně nerozseká. Mám už zkušenost z Piaggia MP3, kde je podobný systém zavěšení předních kol, ale Quadro je jiné. Už první křižovatka odhalí zcela jiné chování, než byste čekali od běžného skútru. Quadro jako by pomalu reagovalo na prvotní pokyn do řídítek a trvá mi několik minut, než si na jeho ovladatelnost zvyknu. Není to nic protivného nebo nepříjemného, jenom to chce chvilku času.

 

NÁKLONY, JÍZDA

Mám pocit, jako bych skútru do náklonu musel hodně pomáhat a můžou za to dvě věci; tou první a důležitější je nedostatečně zahřátý olej v hydraulickém systému zavěšení kol (po několika kilometrech se citlivost a rychlost řízení zlepší) a druhým důvodem je prakticky nulová odezva od předních kol. Nevykládejte si to špatně, budoucím majitelům a potencionálním kupcům to bude úplně jedno, protože ty budou chtít Quadro hlavně pro pocit bezpečí, který na něm skutečně najdou.

A jak to funguje? Na první pohled systém zavěšení vypadá docela komplikovaně, ale prezentace odhalila jeho jednoduché a chytré řešení. Jde o patentovaný pneu-hydraulický systém podvozku HTS, kde se ve dvou ramenech přepouští olej a uprostřed je centrální válec. Tento systém umožňuje náklon až 40°, což na parádní řezání zatáček bohatě stačí.

Po několika kilometrech, kdy se snažím zapomenout na návyky z motorek, si na ovladatelnost Quadra začínám zvykat. Olej v hydraulickém systému už není tak hustý a tím pádem si zvýšila i rychlost a přesnost řízení. Pouštím tříkolku do větších a větších náklonů a ona se drží asfaltu jako rozzuřenej rotvajler kalhot. Začíná mě to docela bavit, i když je stále nutný myslet na to, že změny směru nejsou zdaleka tak rychlý, jako na běžným skútru nebo motorce.

Za celý den si ani nepovedlo drbnout centrálním stojanem, což mě překvapilo. Zajímalo mě, jak by si podvozek poradil s takovým rozhozením. Kvalita jízdy je dobrá, 14“ kola vpředu si poradí i s většími výmoly. Trochu divný pocit jsme měl při přejezdu příčných nerovností, které jsem netrefil úplně kolmo a z předku šlo do řídítek citelné zavrtění.

 

 

ZAJÍMAVEJ STROJ

Motor je klasický čtyřtaktní jednoválec o objemu 313 kubíků a výkonem 21 koní. Popravdě, čekal jsem trochu větší chuť do zrychlování. Skútr jako by se nejdřív pomalu nadechnul a pak teprve začal líně zrychlovat. Padesát je tam hned, na stovku už si budete muset chvilku počkat. Maximálku jsem nezkoušel, neměl jsem tak velkou trpělivost 🙂 Ne, dělám si srandu. Digitální tacháč na dlouhé rovince ukázal 128 km/h, 110 to jede furt, i do kopce. Potěšila mě nízká spotřeba, ale ta určitě souvisí s ne zrovna ohromujícím výkonem motoru. Po dvou hodinách jízdy ubyla jenom jedna čárka na budíkách, takže se dá usuzovat, že reálně to bude jezdit za nějakých tři a půl litru na sto.

 

Nadšený jsem nebyl z brzd, i když vpředu je na každém kole jeden kotouč. Funguje to tak, že pravá páčka brzdí jenom předek, levá potom předek i zadek současně (k dispozici je i pedál u pravé nohy, který dělá totéž, ale nikdy by mě nenapadlo ho použít). Skútr nemá ABS a když zkouším co nejrychleji zastavit, chápu proč.

Předek do smyku na suchém asfaltu nedostanete, zadek jenom při opravdu agresivním přístupu. Zkouším dostat přední kola do smyku na prachu a to se mi daří – tady je nesporná výhoda dvou kol, které poskytují stabilitu a skútr neupadne. Tam, kde by se vám na motorce nebo skútru zavřely řídítka a další sekundu už byste byli na zemi, vám přispěchá na pomoc hydraulika a udrží přední kola svisle k zemi bez nepříjemného zkroucení řízení.

Na levé straně pod řídítkem je ruční brzda, která skútr udrží i v prudkém kopci a zároveň zaaretuje přední kola, takže Quadro může stát i na šikmém povrchu. Oproti už zmíněné MP3 od Piaggia tady není žádné tlačítko na „zamčení“ podvozku, takže vás na křižovatkách nic nedrží, ale i tak jde v pohodě zastavit a nedávat nohy na zem – skútr nebude padat do stran. Musíte ale zastavit opravdu rovně… A jestli jde převrátit? Podle zástupců továrny nejde. Pokud říznete zatáčku opravdu “na hulváta”, vnější kolo se lehce přizvedne a pojedete vlastně jenom po dvou.

 

 

TO DOBRÝ

Co mě bavilo? Určitě pohodlí v prostorném sedle, které je vážně komfortní a s praktickou opěrkou, do které mi krásně pasoval zadek. Dovedu si představit, že bych na Quadru klidně vyrazil i na delší výlet a neměl bych i díky velkorysému plexištítu problémy s pohodlím. A pochválit musím i naprosto špičkový zrcátka, ve kterých je parádně vidět, kde jste byli.

Škoda jenom malého prostoru pro nohy, které nepropnete a to bude omezovat nějaké přehnané cestovatelské ambice. Dobrá je praktičnost – na pravé straně pod řídítky je schránka, mezi nohama potom další s 12V zásuvkou. Bohužel nejsou uzamykatelné. Pod sedlo se vejdou dvě otevřené helmy a připravuje se i verze, kam v pohodě dáte dvě plnohodnotné integrálky.

Quadro je hezkej stroj (design má na svědomí firma Marabese, což je záruka italského šarmu), proto mě trochu mrzelo zpracování plastů na palubce. Lícování jednotlivých dílů nic moc a plast působí opravdu levně, tady je jasně vidět, kde se šetřilo.

 

 

MÁM HO CHTÍT?

A jestli bych Quadro chtěl? Přiznám se, že zatím asi ne. Zkrátka jsem k němu ještě nedospěl. Jeho chování na silnici je jisté, ale není v něm skoro žádný požitek a ten by mě zkrátka chyběl. Dokážu si ale představit zákazníky, kteří dají přednost bezpečnosti a jistotě před zábavou. Do města nebo na každodenní jízdu do práce je Quadro 350D vážně mnohem lepší a praktičtější než auto. Bude záležet na tom, jestli vás jízda osloví, nebo ne. Do kolonky „pro“ si můžete zapsat i velmi zajímavou cenu – 162 375 korun je myslím slušná nabídka.

A teď to nejlepší – Quadro 350D můžete řídit s řidičákem typu B, takže nepotřebujete povolení řídit velkou motorku. To bude pro autaře pořádně silnej argument! Naše doporučení? Určitě se svezte a uvidíte sami. Prodej Quadra začal k prvnímu dubnu letošní roku.

Oficiální video:


Foto: Jirka Jevický

1 komentář

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno