Starší model stopětadvacítky CBR měl obrovský úspěch, jak by taky ne. Byl pěkný, dobře jezdil a hlavně – neměl na sobě pověšenou žádnou přehnanou cenovku. Model 2011 se bude muset hodně snažit, aby se prodával stejně dobře.
Jenom u nás na vsi, kde bydlí pětset lidí, jsou ty motorky tři. Dvěma borcům jsem ji osobně doporučil, když za mnou přišli s otázkou, co si mají na začátek koupit. Měli lehce pod padesát tisíc a chtěli dospěle vypadající sportovní motorku z Japonska. Nic jinýho zkrátka nepřicházelo v úvahu. Cebro bylo jasná volba.
V inzerátech jich bylo dost, pár jich objeli, podívali se, koupili. Jednu z nich potkávám do dneška a i přes pár nováčkovských šrámů vypadá pořád k světu. A těch holek, které uvelebily svoje mlaďoučké pozadí na zadní sedačku, muselo být alespoň tucet. Jo, jako babolapka Cebro vážně funguje…
První modely vznikly v roce 2004 a za tu dobu je jich nijaká modernizace nedotknula – nebylo vlastně proč. Pořád se skvěle prodávala a vypadala moderně. S příchodem modelu 2011 ale musím říct, že novinka vypadá o hodně líp. Dospělácká, svěží, s citem pro detail. Design se posunul směrem k větší dvěpade, a podle nás to motorce prospělo. Ve stříbrné barvě s oranžovou grafikou a lakovanými ráfky je to vážně paráda.
Na dálku nepoznáte, že jde o stopětadvacítku. To zjistíte, až když se pořádně zadíváte. Prozradí ji hubené trubky vidlic a hlavně maličký motor. Z bočního pohledu je dokonce skrz motorku vidět – tak kompaktní ten prcek je!
Na silnici
Dvackový jednoválec má pořád chuť do života. Vodní chlazení a vstřikování paliva dělají svoje. Kromě výborných hodnot spotřeby (v klidu se vejdete to tří litrů na sto) má moderní elektronika i pozitivní vliv na výkon. 15 koní je přesně na hranici řidičáků, které dostanete už v šestnácti letech.
Nemůžu říct, že by byla motorka nijak dýchavičná. Jasně, musíte se na plyn pořádně pověsit a když to uděláte, rozhodně nebudete zdržovat provoz. Maximálka je s větrem v zádech 130 km/h, rychlost kolem stodeseti udržíte i do mírnějšího kopce.
Abyste motoru dali ty správné otáčky, budete muset hodně řadit, což ale dělá jízdu hodně zábavnou. Kvalty tam padají velmi přesně a i odstupňování jednotlivých rychlostí je v pořádku. To je u nového modelu o chlup jiné než na starším. Je jasné, že malý motor dostane od svého majitele pořádnou čočku. Mám tím na mysli časté dlouhé jízdy pod plným plynem a řazení ve vysokých otáčkách.
Proto je dobré připomenout, že tenhle motúrek se už v minulosti ukázal jako velmi spolehlivý partner a nemáme důvod si myslet, že to bude u nového modelu jinak. Honda má kvalitu zmáknutou, i když se motorka vyrábí v Thajsku, aby se výrobní náklady stlačily na co možná nejnižší úroveň. A jak se malé CBR ovládá?
Je jistější
Na chování motorky v zatáčkách poznáte, že je to opravdová malorážka. Stabilita je v pořádku (pomohla širší zadní guma, teď má šířku 130mm), stejně jako funkce tlumičů, které se při pohoupání „na sucho“ zdají celkem vyměklé. Při jízdě to nevadí – naopak. Cebro se bude často pohybovat po městěch, kde je to s kvalitou silnic hodně špatné, takže oceníte dobrou schopnost filtrovat díry.
Ovládání je intuitivní, nic nemusíte hledat a dokonce i přepínače jsou stejné jako na silnějších modelech CBR. Moje jediná výtka patří brzdám, které na testované motorce nebyly tak úplně v kondici. Naše předváděcí kousky měly málo najeto a brzdová soustava si ještě dostatečně nesedla. Zadek je v pořádku, na přední páčce ale chyběl cit i přítlak. Nebylo to nebezpečný, jenom jsem prostě čekal trochu víc.
Po zajetí destiček ale podle mě nebude problém. Škoda je stupaček, které mají ošklivý tvar a gumový nášlap vypadá levně.
Lehký tuning
Cebro si můžete opticky vylepšit i celou řadou originálního příslušenství. Hlavně karbonové doplňky vypadají fakticky cool a je to něco, čím si před školou rozhodně zvednete společenský kredit. Takže jo, nové Cebro je pořád ve výborné kondici a designové změny ho udělaly ještě o fous atraktivnější. I cena 79 900 korun je slušná. Za takhle dobrou japonskou motorku je to pěkná nabídka.
Minulá generace
Motorka, kterou má každý rád a kterých se prodalo obrovské množství. Je to logické – takhle dobře vypadají mašinu za super peníze nešlo jinde koupit. I nám se líbila. Motor slušně upaloval, podvozek si toho nechal líbit dost a když jste to přepískli, nekousnul zpátky. I brzdy byly fajnové. Měly dostatek síly, ale zbytečně neblokovaly kola, což by novicům mohlo dělat trable. Pro milovníky závodnických barev byla k dispozici i verze v Repsolu, která je ovšem už docela okoukaná. Za ty prachy si nešlo na nic stěžovat.
Foto: Honda
