Úplně na začátek nutno říct, že jsem na tříkolce nikdy nejel, tedy pokud nebudeme počítat tu šlapací z dětství a Can-Am Spyder, který je ale se svým jedním kolem vzadu a dvěma vpředu úplně o něčem jiném
Navíc jsem nikdy tyhle stroje moc nechápal a přišlo mi, že nesmyslně spojují nevýhody motorek (prší a fouká na vás) a aut (nikam se nevejdete). Ovšem když dostanete takovou pozvánku, přeci jen neodmítnete. Každá zkušenost dobrá. A tak se jednoho slunečného červnového dne vydávám do moravského Rajhradu, abych si ve firmě G.U.N. půjčil trike německého výrobce Boom Trikes. Očekával jsem zajímavý čoprařský zážitek, ale realita byla někde úplně jinde.
Žádný čopr, ale sporťák
Pokud jste už někdy na triku jeli, nebo ho dokonce vlastníte, tuto kapitolu můžete s klidem vynechat. Vy ostatní čtěte pozorně, určitě vás leccos překvapí. Čekali byste totiž asi stejně jako já, že to bude prapodivně velikej čopr… Po prvních stovkách metrů mi ale dochází, že trike je úplně o něčem jiném. Široký zadek s dvojicí 295mm pneu, nízké těžiště, motor vzadu, ostré reakce řízení – je to jako větší motokára. Sedíte nizoučko nad zemí v lehkém záklonu, nohy lehce pokrčeny před sebou.
Chvilku přemýšlím, co mi to celé připomíná, a pak mi docvakne, že je to přesně jako kamarádovo Porsche z roku ´82. To má sice téměř dvounásobný výkon, ale zase o dost víc váží. Akcelerace je však velmi podobná, stejně jako chování v zatáčkách.
Zprvu máte tendenci najíždět si hodně zeširoka, ale není to potřeba, trike není zas tak nedotáčivý, jen mu musíte věřit. A pokud to přeženete, můžete se spolehnout na pevný rám a pustit se do driftu, který je parádně čitelný a především na nezpevněném povrchu si ho jezdec fakt užívá. A o to víc, pokud s sebou budete mít spolujezdce, protože ten vás bude permanentně mlátit do přilby a řvát – ono to z vrchu vypadá vážně děsivě!
A tak si po pár kilometrech říkám, proč se vlastně trikeři stylizují do oldschoolu. Proč se nevykašlou na chrom, orlice a třásně a nepojmou celou tuhle legraci ostřeji? Takovej celokarbon, sportovní ráfky a celkově sportovní design by to přenesly úplně jinam. Pravda je, že s dvouválcovým véčkem (většinou se používá H-D) to zas bude asi trochu jiné poježdění.
Boom Low Rider Muscle
Pojďme se ale zblízka podívat na zoubek samotné tříkolce, kterou jsem trápil. Pochází z Německa od jednoho z předních světových výrobců Boom Trikes a říká si Low Rider Muscle. Na ocelovém rámu sedí jednoduchá fešná karoserie a pod ní je v zadní části ukryt čtyřválcový benzínový motor Ford 1,6 litru, který znáte třeba z Focusu.
Vyladěn je na rovných 100 koní, což je vzhledem k váze 550 kilogramů dostačující pro celkem svižnou jízdu. Muscle má manuální řazení (4 kvalty a zpátečka), spojku ovládá levý pedál a řadicí páka je nalevo od řidiče. Nutno podotknout, že jsem s ní ze začátku hodně válčil, ale s přibývajícími kilometry jsme spolu víc a víc kamarádili a věřím, že po týdnu ježdění bych nad řazením nemusel přemýšlet.
Pokud si u Boomu něco zaslouží zvláštní pochvalu, je to zpracování. Všechno perfektně lícuje a mechanické části chodí jak švýcarské hodinky. Některé detaily jsou řešeny trochu „humpolácky“, ale sám dovozce uznává, že tento model je koncepčně starší – nové modely jsou dál. Boom má v nabídce několik typů tříkolek v různých variantách a Low Rider je možno zvolit i ve verzi Long. Tu bych všem nad 180 cm rozhodně doporučoval, měl jsem trochu problém se vejít.
Výkonově se můžete u Boomu dostat až na 200 koní, což už může být pořádnej hukot. Však se také v Německu jezdí okruhový pohár druhým rokem s konkurenčními Rewaco, ale chystá se i Boom. A víte co? Kdyby mi někdo před tímto svezením řekl, že jezdí s trikem po okruhu, prohlásil bych ho za blázna. Teď bych mu asi docela záviděl.
Něco málo o firmě G.U.N.
….& kdo je Jirka „George“ Urban
Nebojte se, nebudeme mluvit o zbraních. První dvě písmena názvu totiž patří hlavě této firmy Jirkovi (George) Urbanovi. George proto, že Jirka žil dlouhá léta v zahraničí a má německé občanství. Po vrácení Muscla mě provedl svým královstvím a já nestačil valit bulvy. Kromě dovozu tříkolek je totiž G.U.N. dodavatelem kastlí na tyto stroje a vedle výroby se v Rajhradu jede také vývoj. Takže se v hale všude povalují desítky nádrží, rozpracované karoserie a další díly. Jak se k tomu Jirka dostal?
„S laminátama si hraju od nějakých čtrnácti let, kdy jsem měl první motorky. Za totáče jsem utekl do Německa a tam se mi shodou náhod podařilo dostat práci ve firmě DP Tuning, která dělá závodní kity na Porsche. Strávil jsem tam pět let a s laminátem a karbonem se naučil ještě víc. Když jsem se pak pustil do triků, hodilo se to a spolupráce tak byla oboustranná.
Dlouhá léta jsem dělal tříkolky Rewaco, byl jsem první, kdo je u nás po pětileté úmorné práci dokázal dostat na značky. Teď jsem se chtěl ale posunout dál a přechod na Boom Trikes tak vnímám. Dovážíme je od letošního jara a už máme osm prodaných kousků, což není vůbec špatný výsledek. Navíc teď chystáme postavit u haly showroom, tak to snad půjde ještě lépe.“ Nám nezbývá než držet palce.
Foto: autor
