Pokud toužíte po café raceru, můžete se vydat dvěma cestami. Tou první je jít do krámu, koupit si novou, krásnou a skvěle fungující motorku. Anebo se můžete na dlouhé měsíce zavřít do garáže a z otřískaného veterána udělat skvost, tak jako to udělal Oskar Plischke. A takovou Suzuki GS500E jste rozhodně ještě neviděli

Oskar alias „Mopako“ má jednu vzácnou vlastnost, jde do všeho naplno. To už vidíte, když vezme na „na vyjížďku“ svou krosku nebo čtyřkolku. Naplno se umí chytit půllitru plného zlatavého moku a stejně tak „do plnejch“ to probíhá, když se zavře do svojí dílny a staví a staví, pokud nezavládne spokojenost. A na téhle jeho motorce to prostě je vidět. Nejenže si vybral nádherný stroj jako základ, ale dotáhl každý možný detail do maxima.

Pětistovka, ne pětpade

Starších Suzuki s označením GS550 jezdí po našich krajích dost. Rozhodně to není špatný základ pro kafáče, jednoduchý rám, pěkný motor. Jenže Oskar má radši GS500 a při pohledu na jeho stroj chápu, proč. Ten motor je prostě skvost. Ta neuvěřitelná kompaktnost a ty nádherné tvary. Ať si o Japoncích říká kdo chce co chce, tohle se může hrdě postavit Britům. I když, pravda, z jistého úhlu pohledu je tam pár válců navíc.

Abychom věděli, o čem je řeč, motorka má v rodném listu rok narození 1979 a původní stav v době koupě nebyl zrovna 1A. Ale to zas tak nevadilo, protože zůstal beztak jen motor a rám. Ten první prošel důkladnou repasí a očištěním, ten druhý dostal slušivý zlatý kabátek. A pak začalo shánění a koumání, kudy dál.

Přestavba: Plischke 500 SGS

GS má ne zrovna pěkná litá kola a tady bylo jasné, že to bude na drátech. Zadek v pohodě, komplet kolo je ze sestřičky GS750, předek ale tak jednoduchý nebyl. Ráfek našel Oskar při návštěvě kovošrotu. Střed vyoperoval z předního kola Hondy CX500 a následně dotvořil věnce pro uchycení drátů.

Kolo bylo poté vypleteno a umístěno do vidlice pocházející z další Hondy, tentokrát CB900 Bol d´Or, která byla zvolena především kvůli skvělým dvoupístkům. Změna vidlice se samozřejmě neobešla bez zásahu, musely být převařeny ložiskové misky v krku původního rámu.

Zadní kolo je chyceno do vidlice z GS750, kterou pruží plně nastavitelné tlumiče Koni. Zadní brzda byla dlouhou dobu ve hvězdách. Hodně se hrálo na váhu, a tak Oskar zvažoval, jestli ji vůbec dá. Nakonec ale neodolal tomu krásnému celku brzdiče a jeho držáku a na zadní kolo se nastěhoval originál.

Přestavba: Plischke 500 SGS

Bez boje není vítězství

Motor samozřejmě nemohl zůstat bez úprav, to by bylo moc jednoduché. A tak přišlo ladění karbců, které došlo až vystružování trysek na míru. Sací i výfukové kanálky v hlavě prošly ručním frézováním, filtr byl také upraven. Výfuková soustava pochází ze Suzuki Katana, ale koncovka byla zkrácena a odlehčena. Všechny tyto úpravy přinesly pár koní navrch. Když je řeč o motoru, všimněte si prosklení bočního spojkového krytu a zapalování, aby při běžícím motoru bylo vidět tu usilovnou činnost, která se v něm děje.

Na řadu přišla kapotáž. Z té původní se nedalo použít nic, takže zase samodomo. Duo nádrž – zadní bobek dalo Oskarovi řádně zabrat, pořád se nemohl rozhodnout, jak na to. Nakonec se mu dostala do ruky nádrž z jakéhosi čopra, která byla ale hodně vysoká a široká. „Začal jsem do ní řezat, že to nějak dopadne a maximálně ji vyhodím. Rozřízl jsem ji podélně, zúžil, svařil, potom ještě jednou trochu jinak.

Přestavba: Plischke 500 SGSPřestavba: Plischke 500 SGS

Dál bylo nutné prodlužovat dozadu, vytvořit boční prolisy na kolena. Ještě pořád to nebylo ono, takže ještě prodloužit a zvýšit vzadu, protáhnout dolů o nějaké centimetry a nakonec navařit víko z Boldora. Neuvěřitelný, jak je nádrž v horní partii slabá, plech tam má snad jen 0,4 mm. Nádrž už se mi docela líbila, ale zase vepředu byla jak bandaska. Takže prohlubně na řídítka, a potom to teprve bylo ono.

Když jsem měl nádrž hotovou nahrubo z plechu a podíval jsem se na ni, tak mě jímala hrůza, co s utěsněním. Je na ní asi 5 m sváru. To nakonec vyřešil Epolex, kterým jsem ji vylil,“ popisuje strastiplnou cestu mistr Plischke. Zadní bobek vznikl metodou polystyrenové kopyto – sádrová forma – laminace.

Přestavba: Plischke 500 SGS

Kdo co měl, to dal…

Řídítka Domino pochází zřejmě z nějaké Guzzi, kdo ví. Ovladače, co se kde povalovalo, ořezáno o zbytečnosti. Blinkry a kontrolky jsou LED, aby moc nežraly a mohla být použitá malá 8Ah baterka. To je spolu se startovacím zařízením (s alarmem) jedinou moderní věcí na celé motorce, jinak se Oskar snažil použít díly, které už byly k dispozici v době, kdy se tenhle stroj narodil.

„Je to vlastně taková sociální stavba, cena je jen za materiály a pár dílů. Práci jsem si dělal sám, vyšlo to na nějakých 400–450 hodin, ale to se nepočítá, to je holt čas věnovaný koníčku,“ popisuje svoje GS Plischke a já k tomu dodávám, že po pár pivech se přiznal, že sice strašně rád jezdí na motorce, ale snad ještě radši se v ní vrtá.

Přestavba: Plischke 500 SGS

Poznali byste, jaký je Oskarův nejoblíbenější nástroj? Podívejte se pozorněji. Ano, správně, vrtačka. Na motorce najdete přesně 500 děr, když už je to pětistovka. Brzdové kotouče, trubky, páčky, stojan i motor, nic z toho neušlo ostrému mopakovu vrtáku. Výsledkem je 177 kg suché váhy, a to je na oldschoolovou motorku hodně slušný výsledek.

Co říct závěrem? Osobně považuji tuhle motorku za jednu z nejkrásnějších v naší krajině a rozhodně vím, proč tomu tak je. Je totiž poctivá stejně jako její majitel a vznikla jeho pečlivou prací. Těším se na další Oskarovy výtvory. Prozradím vám, že se něco chystá.

 Přestavba: Plischke 500 SGS

Seznam použitých dárců:

Základ: GS500 r. v. 79
Komponenty
GS750
CX500
CB900 Bol d´Or
Katana
Guzzi
a jakýsi čopr

Foto: autor

1 komentář

  1. V úvodnom odstavci je spomenutá GS500E, ale to už bol predsa radový dvojvalec od roku 1988 vyššie. 😉

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here