Žádné čtení pro lidi, kteří umějí omdlévat při tabulkových hodnotách. Tady je to o ježdění, pohodlí, přehledu a hlavně o chytře utracených korunách.

 

První myšlenka, co mi prolétla hlavou: „To zas bude Carlos & spol. prskat, že to vůbec nejede…“ A jééééé… ono to fakt moc nejede! Tedy alespoň v kontextu toho, jak obvykle vnímáme rychlost na současných strojích. Jenže kouzlo zde je, pouze je schované v něčem jiném, než jsme zvyklí, a možná jen nepatrný kousek pod povrchem.

Hlavní hodnota CB500X je prvoplánově ve slově „posloužit“, což mi přijde jako naprosto úchvatný výraz – nejvíc ve chvíli, kdy se tu vysokou motorku snažím zařadit do nějaké škatulky.

Není tu nic, čím by vás chtěla trestat, právě naopak. Je snad vůbec nejintuitivnější na světě, lehká a příjemná na zvládnutí. A to jak pro nováčky, tak pro hodně natěšený holky, stejně jako pro starý fousatý mistry se spoustou zkušeností. K tomu si ještě připočtěte to pověstné hondí pohodlí a lehce se pohupující podvozek a máte před sebou výsledek rovnice, do které už není potřeba dál cokoli dosazovat.

Je to hotový! CB500X dokázala do světa motocyklů přinést něco, co zas o kousek změní úhel pohledu. Takovou, řekněme, přidanou nadužitnou nadhodnotu. Pocit pracovitosti. Když se pak třeba někde potkají dva její majitelé, mají to právo na sebe šibalsky mrknout a nasadit výraz obličeje: „My přeci víme svý…“

 

 

Na první dobrou

První velký rozdíl pozná i naprostý laik, jakmile nasedne do sedla. Velká cestovní endura vás jakoby obejmou tou svou masou a hodně lidí mi píše, že měli nezřídka problém se sžít se strojem a navyknout si na všechno to železo a plastová lešení okolo na velkých cestovních motorkách.

CB500X tolik „masa“ na sobě nevozí, takže je od první chviličky pocitově lehčí. Jako když přejdete z konfekce k oblečení na míru, napadne mě takové přirovnání, ale je to v podstatě o tom, že tahle motorka váží o nějakých 33 kilo míň než Africa a ještě o nějaký pecen chleba míň než třeba GS. Tohle mi dává překvapivý pocit převahy. Velice brzo díky tomu „zdrznu“ a začnu si k ní dovolovat.

Cvrklám s CB500X sem tam po silnici a mám chuť si hrát. A ona taky. V zatáčkách se potápím stále hlouběji, není problém jí poručit cokoli. Možná než na cestování je to lepší volba do města. Motor sice nemá až takový odraz, aby kohokoli předjel „na pšíknutí“ plynem, ale ta čitelnost a předvídatelnost bude pro hodně lidí spíš pozitivní finesa. Na výjezdech se snažím co nejdřív a co nejvíc přidat, ale drží, nemá proč před mými požadavky uskakovat.

Ten lehký švih a ochota k pohybu je mile okouzlující. Už už mám v ruce připravených pět hvězdiček do hodnocení, ale nakonec mi to nedá a neudělím je. Proto tady nebudu až tak glorifikovat. Přeci jen, ta vzdušnost podvozku je zde chvílemi až tak velká, že CB500X má ve větších rychlostech (a na nerovnějších silnicích) občas trochu tendenci se v zatáčkách pohupovat. Podvozek má sice nyní nastavitelné předpětí na předku i zadním Pro-Linku, dá se na tom hodně měnit, ale coby Všeuměl nepotřebuje, aby oslňoval takovou tou sportovní tuhostí, jako třeba italská Multistrada.

 

 

Motor je šeptánek

Pro modelový rok 2019, bylo dost práce odvedeno na motoru. Řadový dvouválec i nadále nepřekračuje hranici 35 kW v maximu, a to hlavně z toho důvodu, aby se motorka dala prodávat i majitelům řidičských oprávnění skupiny A2 (tedy už od 18 let).

Dalším plusem je středněobjemová pohonná jednotka, která vás naučí strašně moc. Tahle motorka je jako učebnice. Malinko je potřeba se sladit v práci se spojkou, o poznání lepší je pocit, když se naučíte držet jádro trošku v otáčkách. Je pak taková „ladná“.

Právě proto najdete u nového modelu upravené časování ventilů, navýšil se o 0,3 zdvih ventilů a víc prostoru dostalo i sání. Všechno tohle společně s drobnými změnami v nastavení elektroniky zapalování přináší lehký nárůst potence ve středním pásmu.

Tedy v tom rozsahu otáček, které jezdce při jízdě zajímá naprosto nejvíc. K tomu nezapomeňme zmínit ještě nasazení antihoppingové spojky, které dovolí sypat kvalty dolů jak brambory do sklepa. Novinka má díky výfukové koncovce rovněž lepší zvuk, což je na pomyslném žebříčku hodnocení zas dolů jedna vteřina!

Všechno je to v dynamice v členitosti pohybu. Naopak na nějakou úchvatně rychlou maximálku zapomeňte. Už při rychlostech nad 150 km/h motorka lehce „zplavní“ a na dálnici to bude spíš na klidnou jízdu na dovču v pravém pruhu, tedy v tom určeném rodinkám s napěchovanými Fabiemi. Ani zde se na extrémně rychlé předjíždění moc netěšte, chce to spíš víc citu k odhadnutí situace a rozmýšlení si svého pohybu.

Použití „pouze“ jednoho brzdového kotouče vpředu se nelekejte, bohatě stačí. Je lehká, ubrzdí vše skvěle, čemuž samozřejmě napomáhá dvoukanálový systém ABS, který je pro tuhle motorku také ve standardu.

 

Dodatky

*Stará CB500X měla sedmnáctku přední kolo, model 2019 má přední kolo už devatenáctku. Nabízí se samozřejmě důvod, aby „X“ zamířila i víc do terénu. Nebudu to nikomu vymlouvat, ale nějakou tu polňačku zvládá každá motorka. Tím nejlepším pro CB500X je ale město anebo silnice plné děr a záplat. Tam je přímo úchvatná!

*Díky téhle štíhlé devatenáctce vepředu má i trochu ostřejší reakce na řízení, dá se tedy lehce zamyškovat nebo se v mžiku vyhnout nějaké nečekané překážce, která vás potká. Sedlo je ve výšce 830 mm, prima je široký rejd a ruce na docela příjemně ergonomicky zatočených řídítkách.

*Našli jsme ale i malou nedokonalost. Přední štítek je polohovatelný pomocí čtyř imbusů, což samo o sobě není nic špatného, u levné mašinky nikdo elektronické ovládání nečekal. Štítek pak sám o sobě lehce ulevuje tělu, máte však stále možnost se mírně položit do větru, ale nemusíte se s ním prát. Co byl ale kiks, při čistění se nám plexi vyvléklo z gumového osazení, na které je našroubované. Snaha potírat případné vibrace je od výrobce samozřejmě chvályhodná, ale ta gumička je jednoduše malinká. Tady to vidíme na české na „samo domo“ a dopnutí třeba k nějakým podložkám.

*A ještě jedna praktická – Honda dobře myslela na každodenní užívání, takže pod sedlem jsou háčky na uchycení síťky. A to mi zas přivádí úsměv na rty, protože mám rád chytré věci.

 

 

*Na závěr všeho přijde na přetřes ještě přístrojovka a žíznivost stroje. Nemohu sloužit nějakým ohromujícím číslem nízké spotřeby, protože mě prostě bavilo na ní blbnout, ale i v tomhle režimu mi vyšel průměr na 100 kilometrů 4,5 litru. Za což bych si asi zasloužil trest smrti z rukou japonských inženýrů, ti si na čísle nízké spotřeby hodně zakládají, ale těch deklarovaných 3,2 litru jim klidně taky podepíšu – ale až příště, až si budeme navzájem s touhle motorkou jen šeptat.

*Údaje o aktuální i celkové spotřebě se dozvíte na podlouhlém displeji, který mimo stupnici otáček a dobře zřetelnou cifru aktuální rychlosti ukazuje jezdci i to, jaký je právě zařazený kvalt. O použité technologii LCD a barvě podsvícení jsme u Hondy hovořili několikrát a ani tady to není jinak, nic uřvaného, všechno v podstatě dobře čitelné a v pohodě, jen se ten aparátek nesmí dostat úplně do sluníčka „v zádech“, neb pak ho přestáváte číst a začínáte spíše odhadovat.

Verdikt

Verdikt bude jednoduchý. Ptal jsem se po prodejnách a zjistil, že o tu motorku je docela zájem, není drahá a umí toho strašně moc, hlavně pro nenáročné používání na každý den. A jestli je vhodná spíš pro dlouhonohou Alici, nebo těžkopádného Jendu? V tom je právě ten největší fór – stejně dobře poslouží tak, anebo tak…

 

 

V čem je dobrá pro Alici
*bude vždycky první v práci,
*Pražáci v plechovkách ji uvidí jen zezadu
*a zbude jí hodně kanystrů benzinu do RSVéčka.

 

V čem je dobrá pro Jendu
*nemusí na semaforu cupitat po špičkách,
*jízdní vlastnosti lehkonožky z něj vždy dělaly uličníka
*a CB500X neměla potřebu se s ním jakkoli „konektovat“…
* MÁ CENTRÁLNÍ STOJAN !!!!!!!!

 

 


text: Honza Karásek, Alice Šulcová, foto: Jan Somerauer, Honda

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno