Podruhé za sebou se nám z Manu „Ostrova věčné touhy“ ozvala ekipa českého závodníka Michala Dokoupila a my tím pádem máme znovu možnost nahlédnout do zákulisí nejfenomenálnějšího závodu této planety. INDI má za sebou už i první trénink
24.5.2013 pátek vybalení
Vstávali jsme asi okolo osmé ráno, dali si ranní kafe a pustili se do stavění našeho depa. Hned na začátek nás čekalo ale skládání nové podlahy ze čtverečků 25x25cm. Posedali jsme si do kroužku, jako když se dříve dralo peří, a pustili se do zatlačování spojovacích špuntíků. Palce všichni rudý, ale podlaha je super! Když si vzpomenu na loňský bahniště ve stanu, tak je to opravdu nesrovnatelný. Počasí bylo sice slunečné, ale zato foukal silný vítr, což nebylo zrovna dobrý ke stavění stanů, ale zvládli jsme to.
Odpoledne začal Indi vyběhávat administrativní přejímku, vyzvedl si svoji Mountain course licenci, která je určena jen pro závody na Manu a po cestě do depa zaplatil členské poplatky v TT supporters klubech, kde pak dostal výbavičku v podobě flašky na pití, TT mikinu a nějaké další drobnosti jako každý rok..
Technická přejímka výbavy jezdce proběhla taky bez problémů, protože přilbu HJC i kombi PSI máme nové. Na rozdíl od přejímek u nás, kontrolují i rukavice a boty, které nesmí mít kovové slidery a jezdec si musí přilbu nasadit, aby komisař zkontroloval, zda mu opravdu sedí. Jako poslední kontrolují kovový přívěšek na krk se jménem a krevní skupinou, který má Indi od prvního TT v roce 2009
Jakmile jsme dořešili přejímku, přijel pro nás Jirka s Ajdou Podobští, se kterými jsme se tu seznámili v roce 2010, a jeli tradičně pozdravit víly na Fairy Bridge. Letos jsme jim tam nechali na památku zlatý věnec z Hořic, aby nad námi držely ochrannou ruku.
Hned potom jsme vyrazili zpět do Douglasu do čínské restaurace Majestic za Lubo Novákem z Novaks.cz, který je sponzorem motocyklu do třídy Lightweight, tedy Kawasaki ER6. Po cestě jsme se ještě zastavili u sochy Steve Hislopa, kde jsme nechali vzkazy v návštěvní knize. Další část týmu měla dorazit na letiště v podvečer, ale ti pořád nikde. Pak jsme se dověděli, že v Londýně hořelo letadlo, a tak zrušili desítky letů, a jim odklonili přistání do Amsterdamu. Lukáš Kosina, který má na starost hlavně podvozky K-Tech, se dokonce nedostal do letadla už v Praze, protože se prodalo více letenek, než bylo míst v letadle.
Asi poprvé v životě jsme ochutnali kuřecí pařáty a černé vejce, což jsou vyloženě čínské speciality. Byla to sice sranda ale myslím, že už to zkoušet nikdy nebudeme J Sice to nebylo špatný, ale hrozně blbě to vypadá. Večer osvětloval hladinu moře nádherný měsíc…znamení, že by se mohlo dařit.
25.5.2013 sobota první tréninkový den
Hned brzy z rána se mechanik Aleš pustil do přehození motoru do ER6, který jsme po cestě vyzvedávali v Německu u Niklase Pfeiffera. Bohužel Niklas kvůli vážným rodinným záležitostem nestihl Indiho motor dodělat, proto jel Indi ještě Hořice se sériovým motorem, který si půjčil z naší druhé motorky, a po cestě na TT jsme v Německu vyzvedli Niklasův motor z jeho Supertwina.
Výkon by se měl pohybovat něco přes devadesát koní, ale konkrétní číslo se tu dovíme až na brzdě, na kterou máme v plánu zajít co nejdříve, i když minimálně jedno odbrždění je stejně povinné pro všechny.
Indi si mezitím zvládl ostříhat vlasy, protože na to neměl doma vůbec čas, zacvičit si s trenérem Michalem Žáčkem, který právě včera večer po těch patáliích na letišti přiletěl, aby na Indiána dohlédl, vyzvednout si složku s programem a týmovými vstupy, ovšem nejdůležitější byl ale transponder, kteří mají na TT všichni vlastní, což u nás není zvykem. Bez transponderu nesmí jezdec na trať, i když se jednalo o neměřený trénink.
Transpondery sice už byly na cestě zapůjčené od irského RT&E týmu a S&D týmu u Davyho McCartneyho, který je letos s námi na TT také jako mechanik, ale do začátku tréninku by to už nestihl. Nakonec se nám podařilo jeden zapůjčit, takže už zbývalo „jen“ aby Aleš zvládl motorku dokončit, Indi nalepil čísla, a projít technickou přejímkou. Na technické jsme obhlíželi ostatní motorky, abychom věděli, co máme do dalšího roku vychytat. Na motorkách byly vidět obrovské finanční rozdíly jak na šasí, tak i na brzdách a hlavně elektronice. Letos tu má několik týmů novou elektroniku, která dokáže na rovinkách přidat „čudlíkem“ ještě dva tisíce otáček a maximálku o deset mil v hodině. Indi má sice krásné startovní číslo 27, ale nebude snadné si jej v letošní konkurenci udržet nebo ještě vylepšit.
Na technické jsme dostali výtku akorát ke karbonovým krytům motoru, které jsme museli vyměnit za šroubované GBR, ale jinak jsme prošli bez problémů.
První kolo patřilo nováčkům, tedy newcomerům, po nich najely sajdy a pak Lightweighty. Pro Indiho to byly po roce první kola na TT, protože nebyl čas, aby si trať projel ještě dřív. Dohodli jsme se, že pojede dvě kola, zjistí, jak jsou na tom převody, podvozek, jak funguje motor atd. Na trati jsou navíc nové asfaltové úseky, takže je třeba si je znovu najet. Indi si v poklidu dal dvě kola, a vrátil se zpět do depa.
„Do prvního kola jsem najel s tím, že motor není vyzkoušený, a tak jsem si hlídal hlavně ten. Zkoušel jsem, v jakých otáčkách pracuje nejlépe a kde by se dalo ještě něco zlepšit. Určitě budeme zkoušet jiný převod, protože u dvouválců je paradoxně docela těžké převody vychytat. Ono to totiž nějak jede pořád a tady není zase tolik příležitostí si s tím nějak vyhrát. Chtělo by to taky zajít i na brzdu, jestli powercommander funguje jak má, ale zdálo se mi to ok. Máme nachystané rychlořazení, které právě vyzkoušíme v příštím tréninku a uvidíme, jestli nazujeme nové gumy ,nebo pojedeme ještě jednou na těch, které tam mám teď z Hořic. Podvozek K-Tech mi fungoval dobře, tak uvidíme, jaký to bude, až zrychlím. Mám fakt radost, že jsem neměl nikde až na jedno místo problém a byl jsem hned takzvaně doma. Pár lidí mě na rovinkách doslova přeletělo, takže mi došlo, že moje motorka nebude patřit k nejrychlejším, ale máme před sebou ještě kus práce a já udělám maximum pro co nejlepší umístění. Reálně mi chybí na rovinkách cca do 15 mil v hodině na maximálce, což je sice dost, ale už to zdaleka není tak jako loni.“
Po tréninku se ještě pracovalo na motorkách a pak většina týmu vyrazila do Douglasu. Ve stanu zůstal jen Indi a Petr. Před půlnocí do stanu nakoukl Gary Johnson, vítěz TT, a dal si s námi jedno pivo. Indi mu vyprávěl o českých závodech a dohodli se, že mu Indi pomůže se k nám na nějaké závody dostat. Větší úspěch než pivo měl ale tentokrát opět energy drink Fakeer, který Garyho fakt pobavil. Jeho výraz na fotce mluví za všechno, tihle borci jsou prostě pohodáři!
Michal INDI Dokoupil: zápisky z Tourist Trophy 1.díl
Foto: autor
