Motorky pro chytrý lidi… Tedy opusťme svět 200koňových superbiků a pojďme se projet na motorkách, které si lidi opravdu kupují. Drzý naháč od BMW zkusí zadupat do země šikovnou a výborně jezdící Kawu

Bylo to úplně obyčejné páteční odpoledne. Zatímco jsme dodělávali poslední materiály do dalšího vydání Motohousu, dole na parkovišti na nás čekaly dvě vcelku obyčejné motorky. Dnes bude na programu srovnávací test BMW F 800 R vs. Kawasaki ER-6f

Ani jedna z nich nemá přes sto koní, předkopnuté stupačky nebo kufry. A dokonce nejsou ani z Itálie. Teď vám asi hlavou projela myšlenka, že to musí být docela nuda. Přiznáme se, že nám to myslelo podobně. To jsme ale ještě netušili, že náš čeká jeden z nejzábavnějších víkendů v roce. Malé motorky, takové bude dnešní menu.

Směr hory

„Ten Bavorák je stejně divnej, co?“ začínám debatu s naprosto jasným útokem proti Somikovi a čekám, že na mě vychrlí spousty sprostých slov. Od Zlobra se ale dočkávám vcelku nečekaného souznění: „U cestovních endur mi tenhle industriální design vůbec nevadí a velký GS se mi vážně líbí, ale tady s tím máme trochu problém. Čekal bych, že se u naháče BMW trochu rozdovádí a předvede něco unikátního, co jsme ještě neviděli. Tohle mi přijde zbytečně konzervativní.“

Ostře zelená Kawasaki je vedle až moc vážně vypadajícímu F 800 R jako hračka. Krásná, lehká, stvořená pro radost. Už nahatá verze nás hodně zaujala a model s kapotou přidává k tomu zábavnému balíčku i trochu té každodenní praktičnosti. Vypadá to jako ideální kombinace, ale ze zkušenosti víme, že přidání kapotáže může ubrat na hbitosti a citu z řízení. Verdikt nám měly dát krásné silnice v Podkrkonoší, kam právě míříme.


Přesuny a zásuny

Jedu za Kardou, který se úpěnlivě snaží schovat za miniaturní štítek svého BMW. Dálniční přesuny jsou na nahatý motorce vždycky protivná nutnost, ale tenhle bavorský naháč svého pilota drásá kromě poryvů větru i otravnými vibracemi svého řadového dvouválce. Mě to štvalo, Honza se s tím nějak líp vyrovnal. Oproti čtyřválcům je tady víc tahu a nad véčkovýma dvouválcema má zase výhodu neucukanosti v nižších otáčkách. Nemusíte mít na budíku minimálně čtyři tisíce otáček, aby se dal smysluplně použít.

A je v něm něco, co mě rajcuje. Řadový dvouhrnky mám rád a tenhle od BMW je vážně povedenej. Výkon nabíhá ve dvou vlnách – ta první je kolem třech tisíc, druhá pak zašplouchá u šesti. Těch 87 koní odevzdává pohotově a v jeho zvuku je odhodlání. Při zavřeným plynu si výfuk občas odkašle, a to je něco, co mám prostě rád. Moc se mi nelíbila reakce motoru na změnu zatížení, protože to je doprovázený škubnutím a nepěkným zvukovým doprovodem. Na tom by se mohlo zapracovat, protože vstřikování jemnost nechybí.

Kawasaki je z trochu jinýho těsta. Koncepce motoru je vlastně stejná (taky řadový dvouválec), jen je tady o trochu míň zdvihovýho objemu, a tím pádem nemá takový koule. Tenhle paralelní dvouválec o výkonu 72 koní jsme chválili už u nahatý verze a budeme chválit zas. Motor jako by byl rád, že se může točit a hnát motorku dopředu. Na plyn reaguje předvídatelně a tak nějak podvědomě víte, že se ho nemusíte bát. Jasně, Bavoráku v čisté rychlosti nestačí, ale nemůžu se ubránit dojmu, že mě i přes skromnější výkon baví o maličko víc. Nic mi na něm nevadí a dává mi přesně to, co po něm chci.

A navíc ten zvuk, to je vážně lahoda. Dálnice Kawasaki nevadí, ale rozhodně to není žádný polykač kilometrů. Na 150 km/h už mám pocit, jako bych ji hnal už zbytečně. V tomhle jsou obě motorky podobný a nezachrání to ani účinnější ochrana proti větru u malý zelený Kawy. Tyhle motorky patří na okresky, a proto sjíždíme z D8 kousek před Hořicema.

Sem patří nejlíp

Pokud přemýšlíte o motorce, kterou budete chtít používat každý den, tyhle dvě byste do svého hot-listu určitě měli zařadit. A hned vám řekneme proč. Pro využití na naše silnice dávají absolutní smysl. Nikdo vás nebude odsuzovat kvůli tomu, že jste si pořídili překoňovanou bestii, kterou málokdy naplno využijete, i když asi na motorkářským srazu nebudete za největšího borce.

Kdo tyhle motorky zná, bude uznale pokyvovat, protože ví, že jste koupili dobře. Stylem posedlého metrosexuála s apetitem pro extrémně drahé a nevyužitelné italské superbiky asi svojí volbou nenadchnete, ale na druhou stranu – koho to zajímá. Jde o to, abyste se dobře svezli, a toho se vám dostane vrchovatě. Zelený lak na Kawě však zvědavé pohledy přitahuje, to zase jo. Je to zkrátka hezká mašina.

 

 

BMW je funky strojovna a podle toho se na silnici chová. Je svá a musíte přijmout její styl, jinak se moc bavit nebudete. Jak se mi motorka ve městě líbila (je mrštná a má lehce jdoucí spojku), tak na okresce mám maličko smíšený pocity. Nemůže za to ani podvozek, ani jízdní pozice, ale paradoxně zase motor. Výkonu je tady dost, charakteru taky, ale všechno je doprovázený vibracema, který jsem při běžný jízdě zkrátka nečekal.

Do nějakých 4500 otáček si jich ani nevšimnete, ale za touhle hranicí jich nastoupí celá armáda. Problém je, že jdou do řídítek přesně v běžných cestovních rychlostech – takže kolem 120 km/h. Jestli jste někdy dělali se zednickým elektrickým kladivem, budete přesně vědět, o čem mluvím.

Práce jak s kladivem

Není to sice tak markantní, ale vibrace jsou u BMW dost znatelný na to, aby vás to po chvilce začalo štvát. Řešení jsou dvě – buď držet rychlost pod okreskovým limitem, nebo vzít za plyn a nechat tachometr lízat hranici 150 km/h, kde se vibrace přesunou z řídítek do stupaček. To je sice taky protivný, ale aspoň to nevysiluje a chvíli se to dá vydržet. Z pohledu chování na silnici si ale jinak není za co stěžovat.

Z motorky jde jistota, pohoda a schopnost jet rychle, i když třeba nebudete na úplně známé silnici. Nedává nijak přehnaně najevo, čeho je schopná. Do řídítek jde skrz první kolo dost informací, takže budete začátky zařezávat s jistotou. Podvozek jako celek je pevný a je na něm znát precizní naladění. Předek se na brzdách nepotápí (ABS zasahuje až na opravdu poslední chvíli a účinek brzd je dostatečný), zadek se při agresívním plynu nehoupe. Jo, tohle funguje dobře i na našich špatných silnicích.

Zelená Kawa drží s BMW krok, ale její pilot se musí trochu víc snažit a správně využívat nejšťavnatější otáčkové pole dvouválcového motoru. Chování mašiny je pohodové a určitě vás nezaskočí. Podvozek je sice jednoduchej a s omezenou možností individuálního nastavení, ale ruku na srdce – 99 % lidí s tím stejně točit nebude a spokojí se s továrním setupem, který je mimořádně povedený.

Už ze série funguje přesně tak, jak bych si to u takovýhle motorky představoval. Na špatný silnici zbytečně neposkakuje, a když se do něj trochu opřete, nebude mu to vadit. Tohle předchozí generace neuměla. Jasně, není to žádná závodní motorka, ale k charakteru motoru se výborně hodí. Oproti nahaté verzi je cítit, že je tady kvůli přidané kapotě víc hmotnosti na předku, takže motorka přišla o špetku hravosti. Jestli mě to mrzí? Přiznávám, že trochu jo. Záleží hodně na tom, co preferujete. Já osobně bych vždycky vyměnil zábavu za praktičnost. Vždycky.

A jedna veselá fičura na konec. Budíky na BMW nejsou zrovna příkladem moderního designu, ale fungují a na digitálním displeji je například i průměrná spotřeba. Palivoměr je vůbec docela vtipnej – 200 kiláků ukazuje plnou a potom dílky mizí závratnou rychlostí. Od BMW bych čekal větší přesnost. Na nádrž jde ujet skoro 300 km, což je dost. Ono vůbec eFko není nijak rozežraný, i při svižným cestování si vezme kolem pěti litrů. Kawa je na tom v závodě o co nejlepší spotřebu ještě o kousek líp a dá se s ní jezdit i za rovný čtyři litry. U motorek se sice na spotřebu tak nekouká, ale při dnešních cenách je i tohle hodnotná informace.

 

Verdikt nebude

Tyhle mašiny jsme k sobě postavili záměrně. Nejsou ani ze stejné třídy, ani nejsou podobně drahé. Chtěli jsme zkrátka vědět, jestli budou při normálním používání dávat větší smysl než o sto tisíc dražší litry. Nejdůležitější zprávou je, že s oběma je ohromná zábava, za kterou u prodejce nevykrvácíte. BMW je naháč, se kterým nezapadnete do davu. Je to schopná motorka, promyšlená, neobvyklá a dobře jezdící. Pokud vám vadí lehká sterilita japonský produkce, F 800 R vám může kápnout do noty. ER-6f je daleko větší hračička, není tolik dospělácká a netváří se tak vážně. V křiklavě zelené barvě je to hezká a veselá motorka, které ta praktická kapota dodala trochu každodenní praktičnosti, ale ubrala na fun-factoru. Já bych bral spíš nahatou, kterou jsem si na stejných silnicích užil daleko víc.


Honzův pohled na věc

Já to povím úplně popravdě, nebavila mě ani jedna. BMW vibruje a podvozek je podivnej, tedy přesněji řečeno – převažuje u něj podivná rozplizlost a místy až nečitelnost. F 800 R se mi navíc nelíbí ani pro svůj vzhled a snad jediné plus jí dávám za pohodlí a jezdcovu „převahu“ nad strojem, které bylo dosaženo použitím docela širokých řídítek. Ano, Bavor je úplně jiný než většina japonsko-italské produkce – budete originální, ale já vám třeba ve tři ráno z fleku vyjmenuju 15 motorek, který prostě jezdí líp, a to je pro mě to zásadní.

A Kawa? Díky kapotám se tváří jako dospělá velká motorka, a tudíž je rázem ztraceno celé kouzlo dětsky hravé ER-6n. Máte pocit, že jedete na hračce, kterou jste ukradli někde z kolotoče, je tu sice radost i emoce, ale pořád někde v zátylku cítíte ten pocit, že „svět velkých motorek je přeci jen trochu někde jinde“. A když pak zjistíte, že ty všechny plasty na sebe až tam moc nepasujou, vychladnete úplně.

Takže kterou z nich? Pokud mám ukázat prstem, pak Kawu, je přeci jen hravější a levnější. A BMW je pro mě až na druhém místě, asi hlavně proto, že míjí úplně se vším, co očekávám od motorky. Ale obě jsou to bezesporu dobré a schopné „nakládačky“ pro mlaďáky, nablbnete se na nich do nekonečna – takže na můj názor zas tak moc nedejte. 🙂

Proč chtít BMW F 800 R:
– je to prostě cool motorka
– nechcete nic japonskýho
– láká vás prémiová značka

Proč chtít Kawasaki ER-6f:
– je zelená
– její motor je poklad
– koupíte ji za velmi dobrou cenu

Foto: Honza Karásek

2 KOMENTÁŘE

  1. Hoši,fajn čtení i když krátké,mám F800R v užším výběru na příští rok jako 1.bike. Budete dělat nějaký to srovnání, i s Monstrem a Street triplem ?

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno