Tisíc kilometrů za dva nebo tři dny. Nic, co by mělo být snad problémem. Malé cestovní motorky jsou symbiózou mezi hodně vysokým indexem zábavnosti a pohodovou vyjížďkou, která nemá v žádném případě unavit naše ruce či kanceláří zhýčkané zadečky
Před garáž byla vystrčena XJ6 Diversion s celokapotáží a my zajásali. Tuhle motorku máme rádi, je živoučká a hlavně skvěle ovladatelná. Jako jedna z mála se stále drží staré léty prověřené logiky, že tlusté zadní gumy jsou z velké části jen pustá frajeřina – a že pokud si opravdu chcete užít zatáčení (a hlavně mrštnosti) v menších rychlostech (tj. pod 100 km/h), bohatě postačí vzadu profil prachobyčejné stošedesátky.
1000 kilometrů
Redakčním testem prošla tahle šestistovka před dvěma lety (MH 6/2010) a myslím, že už tenkrát bylo řečeno mnohé. Vyzdvihovali jsme nejen onu ovladatelnost, ale taky příznivou cenu (nyní dokonce v akci seženete za 169 900 i s výbavou a ABS!), nízkou spotřebu paliva a minimální tlak na spotřební materiál.
Motorku budete mít rádi proto, že vás finančně nepoloží, a to ani při samotném její pořízení či pak při jejím provozu. Pochvalu si zasloužila i kapotáž, která jezdci poskytla víc ochrany, než jsme čekali – a to i ve chvílích, kdy to z nebe začalo cákat víc, než bylo zdrávo.
Tisíc kilometrů za dva dny tedy není na takovéhle motorce opravdu absolutně žádný problém. Řidítka jsou chytře koncipovaná tak, že vám nekroutí ruce (a navíc jsou nastavitelná). Sedlo pilota je měkké a široké, nohy na stupačkách celou postavu jezdce ideálně podpírají – proto je vaše váha rozložena zcela správně – s „efkem“ si tedy sžijete bez útrap.
Řadový čtyřválec o objemu rovných 600 cm³ dává 77 koní a to je příjemná, rozumná (a dostačující) porce na to, aby tahle motorka byla nejenom pohodovou cestovkou, ale i docela rychlou a svižnou střelou, když se zatoužíte odreagovat.
I proto, jak si tak během prvního dne testu uždibuji ony první stovky kilometrů, dovoluji si stále víc a víc. A motorka kupodivu všechno obdivuhodně snáší, neodmlouvá. Nakonec už jedu opravdu poměrně kvap (motor v takovém režimu držíte neustále u 9000 otáček) a hlavně na silnicích nižších tříd či v nepravidelných úzkých zatáčkách najednou pociťuji, že už snad ani nemůže být lépe. Jo, bez legrace, na takových těch „trojkách“ je o třídu lepší než celá nabídka v kategorii superbike!
Den první, večer spokojen usínám
Jsem úplně spokojenej a vyjančenej – a přitom žádná únava, žádný namožený sval. Když pak večer postavím tuhle motorku pod lampu před domem (zapisuji si tak většinou nějaké ty poznámky k testu), ptám se a hledám i něco, co bych mohl nahodit do kolonky označené „mínusy“. Koumám dlouho, ale nenapadá mě nic moc.
Snad jen to, že se někomu může zdát na první pohled malinká – ale zas na druhou stranu, při usednutí za řidítka se doslova zalknete tou lehkostí. Kapotka celku navéc dodala na objemu. Na velikosti přeci nezáleží – vždyť to jsou slova klasika.
Nepříjemné je občas možná i to, že koncovka výfuku pere teplo přímo do boty, to pocítíte hlavně v létě v keckách a na křižovatkách.
Den druhý, No stres
Je hezká? Černý lak jí přidal na dospělosti, modrá ji ale sluší asi víc. Klasické nahlížení na motorky jako na bezednou studnici nějakého adrenalinového dopingu (a jako na podporu kulhajícího ega), to je přesně něco, čemu je koncepce XJ6 zcela vzdálená.
XJ6 je prostě motorka na každý den, kamarádka, nebo přesněji řečeno „partnerka“. Nežere, nevrčí, pracuje. Směju se všemu ještě víc, když skoro v každé druhé zatáčce zareju kolenem v zemi.
Konečná cifra najetých kilometrů se zastavuje u hranice 1038 kilometrů po dvou dnech. Jak už jsem řekl, asi nejlíp hodnotím chování na silnicích nižších tříd, evidentně si libuje v zatáčkách (i těch, co nemají logiku – kterých je v ČR mimochodem většina). Jízda na rovných úsecích přeplněných autostrád taky ujde, pořád je tu dost potenciálu na předjíždění. A opět velká spokojenost na dálnici, kde se 150 km/h odehrává jakoby v klidu, za minimálních vibrací a bez snahy větru urvat mi ramena.
Při výpočtu spotřeby mi kalkulačka ukázala něco okolo 5 litrů, což by asi bylo možné i o chloupek míň, kdybych to chvílemi doopravdy nehnal.
A resumé
Je zvykem na internetu chválit převážně silné a charismatické motorky – alespoň debaty o tom nasvědčují. Přeneste se přes toto na chvilku a podívejte se na XJ6 jako na úspornou a praktickou motorku. Na nic nehraje. A to je dobře…
Na konci tohoto týdne jsem si tedy otevřel počítač a prohlídnul si inzeráty s ojetýma XJčkama. A víte, že pro mě byl výsledek tohoto bádání docela překvapením? Ty staré, vzduchem chlazené modely už vlastně skoro nejde sehnat, je po nich obrovský hlad – a přesně vím proč. Protože na takové to obyčejné ježdění je to absolutně nejideálnější motorka. A troufnu si tvrdit, že podobný osud čeká za několik let i jejího současníka…
Kausa zadní kyvka
Alfou a omegou téhle motorky je jednoduchost. A jasným příkladem toho je i zadní kyvka. Na první pohled jen to kus ocelového profilu, ve kterém je zavěšené kolo. To je sice pravda, ale zároveň i neuvěřitelně jednoduché řešení Yamahy zvané Monocross, kdy k odpružení zadního kola není použito žádného přepákování a péro jde do kyvky pěkně zpříma. Kdo ví – možná i v té jednoduchosti je skryta odpověď na to, proč se tahle motorka tak dobře ovládá!
Foto: redakce MH
