V roce 1923 představila na pařížské výstavě svůj první motocykl německá firma Bayerische Motoren Werke a způsobila tím nejen poprask, ale také položila základ koncepci, jež je pro ni typickou dodnes
Bylo krátce po I. světové válce a německý výrobce původně leteckých motorů BMW musel kvůli Versailleské mírové smlouvě (ta zakázala Němcům vyrábět letadla) najít jiný průmyslový obor. Motorárna zůstala, jen se pustila do přenosných průmyslových motorů. Rok 1919 byl u BMW ve znamení plochého dvouválce M2B15, který ovšem krom jiného našel uplatnění také v motocyklu Helios postaveném společností Bayerische Flugzeug.
Když se pak tato firma později stává po sloučení součástí BMW, žádá generální ředitel BMW Franz Josef Popp svého vrchního inženýra Maxe Frize o posouzení motocyklu Helios. Ten přichází s troufalým tvrzením, že nejlepší, co s ním mohou udělat, je hodit ho do jezera, a kriticky tak odsuzuje umístění plochého motoru s válci vpředu a vzadu. Tehdy obvyklá koncepce přeci odporuje zákonům fyziky, když zabraňuje vzduchu chladit zadní válec.
BMW R32 Hightech:
*Elektrický světlomet
*Obrácené páčky na řidítkách
*Přední vidlice na listových pružinách
*Ručně ovládaná páka na 3stupńovou převodovku
*Masivní litinová stupačka
*Kardan
*Zadní brzda pedálem o falešný ráfek
Tak přišel boxer
Oba muži se pak dohodnou na tom, že Friz Helios přepracuje dle svých představ. Ten se pouští do přestavby motoru. Rok 1922 přináší boxer s označením M2B33 – objem 494 cm3, výkon 8,5 koně, válce z lehké slitiny, spodní ventily se zakrytým ventilovým mechanismem a především inovativní oběhové mazání. Celý motor je po vzoru britského ABC otočen o 90 stupňů, a válce tedy vyčuhují do stran, což umožňuje vzduchu je bez problémů chladit. Tento systém používaly všechny motocykly BMW až do roku 1994, kdy se objevil jednoválec F 650, ale samozřejmě s tím pokračují dodnes u řady R.
A nebyl to jen „správně“ otočený motor, s čím byl R32 přelomový a nadčasový. Friz také použil třístupňovou převodovku tak, že tvořila s motorem jeden celek. Na výchozí stranu pak přimontoval jakožto sekundární převod hnací hřídel, což je další z prvků, které BMW řady R používá dodnes. A vezmeme-li v potaz, že tato koncepce vznikla před téměř devadesáti lety, R32 a její konstruktér Max Friz si bezpochyby zaslouží místo v rubrice legendy.
Základ pro R32
Základem motocyklu BMW R32 se sice stal zmiňovaný Helios, ale Friz nechtěl nechat nic na svém místě, a tak kromě motoru a převodu přestavěl také rám, do kterého elegantně umístil palivovou nádrž. Zadní odpružení obstaraly pružiny pod sedačkou, ovšem přední kyvná vidlice s vlečnými rameny a listovým odpružením nabízela na tu dobu vysokou míru komfortu.
Pokud jste si k tomu přičetly takové nadstandardy, jako je elektrická svítilna, velmi nízká hmotnost (120 kg), maximální rychlost 95 km/h a hlavně nízká potřeba údržby daná oběhovým mazáním a kardanem, dostali jste jeden z nejlepších motocyklů své doby.
Ochrana motoru
Stejně jako dnes i tehdy nabízel boxer s válci do strany jasnou výhodu v dobrém chlazení, ale také velkou nevýhodu – pokud motocykl spadne, válce jsou dost na ráně a hrozí jejich poškození. Ovšem i na to Max Friz myslel. Na hlavy válců namontoval ocelové čepičky, které je v případě pádů chránily. Navíc byly pevné stupačky o kousek širší než motor a při pádu se tak motorka nejdřív opřela o ně. Nohy tak sice byly velmi blízko válců, ale to na druhou stranu přinášelo oblibu motocyklu u těch, kteří jezdili celý rok, protože válce topily na nohy.
Foto: BMW, archiv
