Důvod k hádce. Neznáme moc motorek, které by natolik rozdělovaly bikery, jako je legendární Monster od Ducati. Tak jsme se mu maličko podívali na zoubek.

 

O čem to je?

  • když ho máš rád, tak to vydržíš
  • co na něm všichni vůbec vidí?
  • dáme slovo krásné majitelce

 

Začalo to zcela nevinně a nakonec se z toho vyklubal docela slušnej názorovej souboj. Jde o Monstera. Základní 821, nic našperkovanýho, na čem by svítilo Öhlins nebo Akrapovič, a tím pádem by se z toho slabším jedincům mohly zapálit kaťata vzrušením. Před pár lety jsem o něm napsal, že moc nevím, kam ho zařadit.

Že to není ani ostře vyhraněné náčiní pro speciální druh pilotů, ale ani vyložené šeptadlo pro někoho, kdo chce jen nějakou motorku. Jeho 112 koní a 89 Nm nejsou nijak obrovská čísla, ale má správně zdravou chuť do života, když si maličko pohrajete s převodovkou a nenecháte spadnout otáčky. A tak jsme dali řeč s naším grafikem, milovníkem starších kousků a všeho, co je železný, a pokusili se najít odpověď na otázku, kterou si asi nikdy nikdo nepoložil.

 

 

 

Slovo redakce:
Jirka grafik, Carlos testovací jezdec

 

 

Jirka: Vždycky, když vidím nějakýho začátečníka trápit se na starým Monsteru, zakouším intenzivní pocity lítosti. Vlastně znám jen jednu ještě míň pohodlnou motorku, než je Monster. A ta je taky od Ducati. Co myslíš, že lidi na Monsteru viděj?

Carlos: Mám pocit, že je to ta aura dvouválcový italský jedinečnosti. Navíc ve slabších verzích už doopravdy dostupná. Z mýho pohledu na to trpí hlavně holky. Ono je to krásný, červený, a navíc z Itálie. Viděl jsem jich už nespočet a žádná z nich si nenechá vysvětlit, že kdyby si koupily malý čtyřkilo nebo jakýkoliv řadový dvouválec z Japonska, svezly by se stokrát líp. Úplně trpím za ně, jak se perou s tuhou spojkou (ok, u novějších modelů už jde hezky) a něčím, co funguje, až když už trochu jedeš.

Jirka: Co nedokáže image značky, že? Pokaždý mě taky překvapí, že když ten Ducatí V2 vytočíš, má zvuk jak vzteklej Trabant. Takže bez pořádnýho laďáku je to fakt divný.

Carlos: Ale to je úděl skoro všech dvouválců. Dneska je to prostě svázaný normou, přes kterou tu motorku nemůžeš homologovat. I když je zase pravda, že v Ducati na to mají asi nějaký svoje hodnoty, protože jejich motorky jsou obecně dost hlučný i v sérii. Ale jasně, laďák tomu pomůže, jen nečekej nějaký zásadní zvýšení výkonu – tady je to spíš o tom, že to bude hezky prdět, a je to, řekněme, i bezpečnostní přínos, protože o tobě budou ostatní víc vědět.

Jirka: Přes to všechno je Monster jedním z nejdéle vyráběných modelů, jestli se nepletu. Nevěřím, že za jeho „životnost“ může jenom zvuk značky. Musí tam někde u kořene být něco víc. Není to nakonec v tom, že podobně jako sex má být takovej, že se po tom potřebuješ aspoň půlden sprchovat, jízda na motorce tě má fyzicky rozštípat, aby to byl ten pravej zážitek?

Carlos: Jeden moudrý muž často říká, že radost musí bolet. V tom to celý může být ukrytý. Monster ti nedá nic zadarmo, musíš si to zasloužit a pochopitelně je pak odměna sladší. Mám pocit, že to kouzlo musí být ukrytý v jeho rámu, kterej je už dlouhý roky stejný a stal se vlastně základem pro celou řadu dalších modelů. Prostě to trefili napoprvé naprosto dokonale a pak to jenom lehce zabrušovali. Tyhle nový modely už ale nejsou takový ty klasický ruchadla, který chtěly spadnout ze stojánku, když si je nakopnul. Vývoj je znát.

Jirka: Takže bys Monstera doporučil jen zkušenějším borcům?

Carlos: 821 už dneska zvládne i někdo, kdo něco odjezdil, ale není to úplnej palič. Ta motorka už dávno není tak zlobivá a pozornost vyžadující. Hodně nezvyklé je, že při ubraném plynu skoro vůbec nezpomaluje a na jedničku je to dost podivný zážitek. Zásoba točivého momentu je ale připravena vždy, kdy si o ni řekneš, takže rychlé předjíždění je otázkou mrknutí. Jako, zase opatrně – není to tak, že při každém přidání plynu budeš mít pocit, že okolní svět zařadil zpátečku, ale očekávanou rychlost a požadovanou razanci to určitě má.

Jirka: No fajn, ale jmenuj mi jednu příjemnou Ducati.

Carlos: To ti klidně řeknu. Scrambler. Základní Icon. Ten je tak měkoučký, maličký a nízký, že pro 90 % lidí by to byla mnohem vhodnější motorka, když už teda chceš Ducati. Chápej, Monster má furt základ ve sportovním naháči, a i když to budeš česat ze všech stran, tak to bude pořád relativně speciální nářadí vyžadující odhodlaného pilota. Toho Scrambler nepotřebuje.

Jirka: Jen tě zkouším. O Iconu vím a musím říct, že i litrovej scrambler, kterej je vlastně jen Monster v pohorkách, je docela příjemná motorka. Až tak, že tomu odborníci říkají Honda od Ducati.

Carlos: Odborníci tomu můžou říkat, jak chtějí, ale pravda je taková, že Ducati není hloupá a už dávno jí došlo, že nemůže dělat jen motorky pro omezený publikum. Kdo to v dnešní době zkouší, ten si většinou zadělá na problém.

Jirka: Já myslím, že tím je o Ducati řečeno víc, než by jakýkoli jejich PR oddělení vymyslelo.

 

 

 

Slovo majitelky motocyklu Ducati
Alice Novákové

 

Monster 797 je vášeň, vzrušení a navyšuje sexy faktor o 1000%!

Buď ho miluješ, nebo zbožňuješ. Nic mezi tím! Miluju design, adrenalin a Itálii. Milovníky Japonců nejspíš příliš nevytrhává, ale každej na něm vždycky na chvíli oči nechá. Dvě kola, tradiční trubkovej rám, propracovaný světla, pohodlný sedlo a prakticky i stylově střižená nádrž. Tomu všemu vdechuje život dvouválcovej, vzduchem chlazenej motor o objemu 803 cm3. Nic víc netřeba. Žádný serepetičky pro panenky nebo domácí kutily. A jak sám designér prvního konceptu Monstera Miguel Angel Galluzzi řekl, motorka víc než to nepotřebuje. Jedná se o tradiční pojetí motocyklů, a to je mi velmi blízké.

Mám ráda jednoduchost, ale ne plytkost. Tenhle stroj v sobě nese dokonalost broušenou téměř skoro 30 let a spojení špičkových technologií. Výsledek? Hravá, kompaktní a stylová mašina pro všechny holky a kluky. Nejradši se s ním vydávám na delší cesty. Minulý rok jsme projeli celé italské Alpy až do Švýcarska. Pro někoho by to znělo jako sebebičování a děkoval by soudruhům za to přerostlý GS. Já to vnímám z opačné strany – v klikatých pasech se ta motorka cítí prostě jako doma. A pokud nebrázdíme alpské cesty, nejspíš ho venčím někde v pohraničí na rakouské straně, kde mají prostě boží cesty! Což je hold #truestory nás Brňáků.

A ať nepěju jen samou chválu, i tenhle krásnej dvouválec má menší mouchy. Myslím, že pro začátečníka je projev motoru poměrně divočina, ale dá se s ním rychle naučit. O to větší zábava to potom je! A druhý vroubek se týká obutí. Ty navržené pneumatiky, páni kolegové z Bologni, jsou vážně kluzký. Sériovky vyměňte za něco lepšího.

Jinak je to dle mého názoru dokonalá hračka na každodenní ježdění i na delší cesty. Jen osoby měřící více než 175 cm budou nadávat. Holt Taloši na ty urostlejší chlapy moc nemysleli.

 

 

 

Technická data – Ducati Monster 821

Motor
Typ:     kapalinou chlazený dvouválec do L, Desmo, 4V
Objem:            821 cm3
Vrtání × zdvih:           88 × 67,5 mm
Výkon motoru:           109 koní @ 9250 ot./min.
Točivý moment:         86 Nm @ 7750 ot./min.

Podvozek
Rám:   příhradový z ocelových trubek
Přední odpružení:       USD vidlice, ø 43 mm
Zadní odpružení:        nastavitelný monoshock
Přední brzdy:  2× 320mm kotouče, 4pístkové třmeny, ABS
Zadní brzdy:   245mm kotouč, 2pístkový třmen
Přední pneu:   120/70-17
Zadní pneu:    180/60-17

Rozměry
Rozvor:           1480 mm
Palivová nádrž:           16,5 l
Suchá hmotnost:         180,5 Kč

 

 


text: Karel Táborský, Jirka Jaroš, foto: Honza Karásek, vyšlo MH 8-9/2019

2 KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno