Dragster je kousek ryzího motocyklového umění. Výsledek toho, když vás téměř nic neomezuje. Svezli jsme se…
Jako spousta skvělých věcí i tahle začala docela nevinně. O existenci Dragsteru jsem věděl, ale nikdy jsem mu nepřikládal nijak zvláštní význam. Myslel jsem si, že je to jenom načančaná Brutale s uříznutou prdelkou a nesmyslně širokou zadní gumou, která má přilákat pozéry a milovníky čehokoliv, co je „jiný“.
Zkrátka leštěnka útočící na ty nejnižší lidské pudy. Sakra, jak moc jsem se mýlil. Z Dragsteru se totiž vyklubala – alespoň po mém soudu – ta nejlepší motorka, jakou MV Agusta momentálně dělá.
Kamkoliv zapíchneš oči
Hodnotit design je vždycky ošemetná záležitost, ale tady se snad shodneme, že krásnější naháč střední třídy neexistuje. Ital si s Dragsterem pohrál do posledního detailu a některá zaoblení budete mít chuť olíznout.
V téhle barevné kombinaci je to skutečné motocyklové porno, a když jsem dal první obrázek z testování na Instagram, měl jsem reálnou obavu z toho, abych neměl účet do večera zablokovaný, protože tohle doopravdy hraničí s fyzickým potěšením. Takovou čistotu tvarů, která se krásně kombinuje s až nehorázně krátkým zadkem, nikde jinde nedostanete.
A ty kola, dobrý bože! Dráty kombinované s barevnými středy – to je jednoduše dokonalost a vůbec mi nevadí, že udržet tohle v perfektní čistotě bude opravdová pakárna. Trojice řádně nabrblaných laufů nad sebou je už taková klasika, která ale funguje i dnes a jasně to ukazuje ostatním, že i v dnešní době svázané regulemi lze udělat krásný výfuk. Vadí mi pouze dvě věci.
Vyklápěcí zrcátka motorku zbytečně rozšiřují a promotat se mezi auty v koloně je tak maličko ztížené, ale chápu, že mít tam klasická by byl designový horror. A pak je tady zastarale působící budík s grafikou jak na prvních mobilech. I když, upřímně, pořád lepší než ten barevný chaos, který Italové dokázali vymyslet na přístrojovce modelu Turismo Veloce Lusso.
A pak to otevřeš
Nevím přesně, co jsem čekal, ale dostal jsem něco úplně jinýho. Může za to nedávný svezení na Brutale 800 RR, která působila až zbytečně ostře, napnutě a při běžným silničním tempu až nepoddajně. Dragster z ní přímo vychází a vzhledem k 200 mm široké zadní gumě jsem čekal neochotu k zatáčení, nebo přinejmenším drobný odpor. Nic takového tady pochopitelně není a Dragster působí neskutečně hravě a hlavně jistě. Je to tuhá motorka, ale přesně v té úrovni, kterou chcete a která není ani na delším svezení protivná.
Oni s ní v továrně docela čarovali, protože norma Euro 4 platí dokonce i pro Italy, i když se tomu někdy nechce moc věřit. Motor při přechodu na tuto přísnou normu dostal nový profil vaček, změny proběhly na převodovce, spojce i výfuku a v neposlední řadě i elektronice. Výsledkem byly nižší emise a o skoro 50 % tišší chod motoru (tohle číslo berte s velkou rezervou, jsou to procenta z Itálie…).
Mohlo by se zdát, že takové úpravy motor udusí, ale nic takového se nestalo. Pořád má 140 koní, které dodává se strašlivým řevem při 13 200 otáčkách. Na volnoběh je to příjemně mechanický zvuk a mám dojem, jako by měl suchou rachotící spojku, ale když ho otevřete, soundtrack se změní v čistou závodní symfonii. Otáčky letí nahoru s nevídanou rychlostí a stejně tak i klesají. Jasný důkaz toho, že vnitřnosti jsou velmi lehké a motor se roztáčí jako ryzí závoďák.
Trojice palivových map dokáže změnit jeho charakter, ale i nejostřejší Sport je krásně kontrolovatelný a ničím jiným se nemá cenu zabývat. Ty točky jsou čistě návyková záležitost, protože ve chvílích, kdy máte pocit, že už přijde omezovač, je tady ještě pár tisíc k dobru. Úžasný tříválec, taková malá kapesní raketa. Dokáže z tebe udělat totálního magora. Je jako dobrý kamarád, se kterým je strašná sranda, ale nikdo z tvých známých neocení, když s ním půjdeš na pivo. A to se mi líbí.
Když jste jeden
Všechno je tady podřízeno tomu, aby byl jízdní zážitek co nejostřejší a z motorky jste slézali s vytřeštěnýma očima. Na horším povrchu je trochu neposedná a občas se i přes nastavitelný tlumič řízení zavrtí v rejdech, ale když jí ukážete kvalitní asfalt, doslova ožije. Je přesná, jistá a do náklonu jde bez odmlouvání.
Díky tužším tlumičům tady není velký přenos hmotnosti a skoro jsem měl pocit, že vyvážení motorky má v odpružení na starosti elektronika. Nic takového tady ale není a tlumiče jsou klasické USD vidlice od Marzocchi. Co dává jízdě ohromnou šťávu, je obousměrný systém rychlořazení.
Chová se bezchybně, dává fantasticky důrazné a rychlé meziplyny a stejně jako u podobných systémů funguje nejlépe, když ho člověk používá ve vyšších otáčkách. Nebudete mít pocit, že motorce ubližujete, a to mi přijde důležité. Řadit budete i ve chvílích, kdy to nebude vyloženě potřeba – jen kvůli tomu štěknutí, které tam elektronika při podřazení pošle. Nemohl jsem si zkrátka pomoct. Reakce na otočení plynem je výtečná, žádné cuknutí ani zaváhání. Továrna rozhodně nekecala, opravdu na tom zapracovali. U některých starších modelů to totiž bylo docela protivné.
Dragster má všechno, co má motorka pro zábavu mít. Hravý charakter, schopnost zvedat přední kolo v téměř jakékoliv rychlosti a umět vtáhnout svého řidiče do děje. Na MV máte pocit, že ji řídíte, že jste integrální součástí dokonale promazaného soukolí, které by bez vás nemělo šanci fungovat.
Pochopitelně, i tady jsou drobné chyby, o kterých vám říct musím. Zrcátka se klepou, ale daleko víc mi vadily brzdy. Ne snad jejich síla, ale spíš dávkovatelnost. Radiální třmeny Brembo jsou v pořádku, problém vidím spíš v použití obyčejné axiální pumpy, která jednoduše nemá takovou přesnost jako moderní radiální systémy. Je to škoda, na tak boží motorce, a navíc za tyhle peníze bych to, myslím, právem očekával.
Mám, nebo nemám?
Z hlediska jízdního komfortu je to klasický naháč. Malá ochrana proti větru, sedlo je navíc docela tvrdé, ale sakra, co jste asi čekali? Na Dragsteru nikdo cestovat nebude a pár stovek adrenalinem zaplavených kilometrů denně se dá v klidu přežít.
Drobnosti jako málo místa pro pravou nohu nebo absurdní teplo, které motor při popojíždění po městě produkuje, v sekundě zapomenete, jakmile se na ni podíváte. Dragster RR je jedinečný, druhou takovou doopravdy neznám.
Existují lepší motorky – rychlejší a lépe použitelné. Ale nedokážou tak potěšit oko i duši. Dobře vám radím, zkuste se projet a pochopíte to také.
Krása střídá nádheru, to platí u MV Agusty beze zbytku. Motor, podvozek a design se tady dokonale potkaly a vytvořily něco, co se nebojím nazvat instantní klasikou. Existují lepší motorky – rychlejší a lépe použitelné. Ale nedokážou tak potěšit oko i duši. Dobře vám radím, zkuste se projet a pochopíte to také.
Verdikt *****
Kup si ji, když…
- ujíždíš na jejím designu,
- chceš závodnický tříválec,
- stačí ti blbnout kolem komína.
Nekupuj si ji, když…
- máš přes 185 cm,
- chceš občas vzít spolujezdce,
- bydlíš tam, kde často prší.
Technické údaje – MV Agusta Dragster 800 RR
Motor
Typ: vodou chlazený řadový tříválec, 12V, DOHC
Objem: 798 cm3
Výkon: 140 koní @ 13 200 ot./min.
Točivý moment: 86 Nm @ 10 1000 ot./min.
Počet rychlostí: 6
Plnění: elektronické vstřikování
Podvozek
Rám: ocelové trubky
Přední odpružení: plně nastavitelné, upside-down Marzocchi
Zadní odpružení: monoshock Sachs
Přední brzda: 2× 320mm disk, 4pístkové třmeny Brembo
Zadní brzda: 220mm disk, 2pístkový třmen Brembo
Pneu přední: 120/70-ZR17
Pneu zadní: 200/55-ZR17
Rozměry
Výška sedla: 810 mm
Rozvor: 1380 mm
Objem nádrže: 16,6 l
Hmotnost suchá: 168 kg
text: Karel Táborský, foto: Honza Karásek
