O Scrambleru se mluvilo už od léta, kdy Ducati začala poodhalovat detaily. Ve výsledku jsme se dočkali hned čtyř verzí lehké zábavné motorky pro každý den
Při tiskovce lítaly velký slova jako: „nová éra“ a dokonce se mluvilo o samostatné značce Scrambler Ducati. Trochu humbuk, ale je fakt, že Italové uhodili na hřebíček. Svět je plnej hipsterů a mladá generace šílí po retru a zážitcích mimo šeď všedních dní. Za všechno mluví věta z oficiálních materiálů: „Ducati Scrambler není jen motorka, je to svět.“ Pojďme ale k samotné podstatě. Ta vychází z populárního Monsteru 796, od kterého si Scrambler vypůjčil motor. Mluvíme tedy o vzduchem chlazeném dvouválci s typickým rozložením válců do L, objemu 803 cm3 a hodnotách 75 koní a 68 Nm. Žádnej trhač asfaltu, ale o to tu vůbec nejde. Tohle má být pohodová motorka s nenáročným ovládáním a to můžeme po prvním sednutí potvrdit, to bude fungovat.
Pojďme si trochu projít technické parametry, které lecos napoví. Sedlo ve výšce 790 mm (níž, než u Monsteru 796), rozvor 1445 mm, suchá hmotnost 170 kg – tohle vůbec není velká motorka, naopak, hračka. Na první pohled sice oldschool, ale rozhodně ne co se techniky týče. Podvozek dodala japonská Kayaba, přední USD vidlice i zadní vyosený tlumič mají zdvihy 150 mm. Brzdy pochází od Bremba, na předku jeden 330 mm disk s radiálními čtyřpístky. ABS v základu, snad půjde vypnout. Kola s překvapivými rozměry obouvají pneumatiky o rozměrech 110/80-18 a 180/55-17.
A teď k variantám. Ducati totiž nepředstavila jednoho Scramblera, ale hned 4. Ty se od sebe liší koly (ne rozměry, pouze litá/drátová), sedlem, blatníky, barevnými provedeními a dalšími detaily. K základnímu Iconu se tak přidává Urban Enduro pro milovníky ostřejších endur, Full Throttle pro ty, které baví flattrack styl a Classic, jehož název mluví sám za sebe. Je jen na vás, kterou zvolíte a jaké oblečení a doplňky k tomu zvolíte.
Foto: Ducati
